Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Fínski diablovi capi IMPALED NAZARENE sú tu dvadsiaty štvrtý rok, nevymáchaná nihilistická huba Miku Luttinena naďalej dokonale serie na to, koľko ľudí sa jej textami a vyjadreniami s radosťou nechá pourážať a celkovo tejto štvorici z Oulu po hudobnej stránke stále ide karta. Aktuálne až prekvapujúco, dvanásty album (extrémne) metalovej kapely by podľa všetkých prírodných zákonov mal byť recyklovanou unavenou zbytočnosťou, lenže v prípade „Vigorous And Liberating Death“ sa to nedeje.
Čo tu IN hrajú? Nuž, furt to isté čo už roky, lenže bravúrne. Sú stále zlí, divokí, hulvátski a riadne kopú, navyše im to celé verím, ani neviem prečo, veď „veľká kapela“ si iba plní povinnosť voči vydavateľovi, vlastne je to chodenie do roboty. Lenže Slutti666, Repe Misanthrope, Arc v 666 a Tomi UG Ulgren počuteľne ľavou zadnou naflákali trinásť kusov zlostného punkového black metalu tak, ako to vedia iba oni – rýchlo, energicky, veľmi agresívne, drsne rockandrollovo, chytľavo a originálne. Nikto nehrá ako oni, nikto ani nemá taký na pol huby otrávene odbrechaný a zároveň zlovestný vokál.
Priamočiare rúbačky s rinčiacou basou, kvalitnými sólami a častými fajnovými severskými harmóniami – napríklad v „Drink Consultation“, bojovná a zároveň ponurá atmosféra. Hneď niekoľko skladieb je odspievaných po fínsky, čo nie je žiadna novinka, ale originalitu to ešte umocní, skrátka IMPALED NAZARENE nie a nie začať korodovať. Hudba ide ruka v ruke s obalom, o ktorý sa postaral Taneli Jarva (určite ho poznáte zo SENTENCED), voľakedajší basák. Dokonale vystihuje, o čo táto štvorica je.
Vigorous And Liberating Death (2014) Pro Patria Finlandia (2006) Death Comes In 26 Carefully Selected Pieces (2005) All That You Fear (2003) Absence Of War Doesn't Mean Peace (2001) Decade Of Decadence (2000) Nihil (2000) Rapture (1998) Motörpenis (MCD) (1996) Latex Cult (1996) Suomi Finland Perkele (1994) Satanic Masowhore (7'' EP) (1993) Ugra-Karma (1993) Sadogoat (7'' EP) (1992) Tol Cormpt Norz Norz Norz (1992) Goat Perversion (7'' EP) (1991) Taog Eht Fo Htao Eht (demo) (1991) Shemhamforash (demo) (1991)
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.